Vědecké sympozium České archivy

a prameny k dějinám zahraničních Čechů

Publikováno: www.nacr.cz, červenec 2006

Ve dnech 27.–28. června 2006 proběhlo v Českých Budějovicích v rámci 23. světového kongresu Československé společnosti pro vědy a umění vědecké sympozium nazvané České archivy a prameny k dějinám zahraničních Čechů. Organizátory tohoto sympozia byly Komise pro dějiny krajanů AV ČR, Národní archiv, Krajanská knihovna Náprstkova muzea v Praze, Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí a Státní okresní archiv České Budějovice. Téma sympozia přilákalo téměř dvě desítky referentů a více než padesát účastníků. Jednotlivé referáty přehledově mapovaly bohatství českých i zahraničních archivů a dalších institucí se zaměřením na historii komunit zahraničních Čechů. Jednalo se o představení pramenných celků i jejich aplikaci v konkrétních badatelských tématech.

První den jednání se konal v prostorách Státního okresního archivu v Českých Budějovicích. Všechny účastníky sekce nejprve přivítal garant celého sympozia Jiří Křesťan z Národního archivu. Zdravici ředitelky tohoto archivu Evy Drašarové přednesla její zástupkyně Alena Nosková. Jménem ředitelky Náprstkova muzea pozdravila účastníky sympozia Milena Secká. S úvodními projevy vystoupili dále ředitel Státního okresního archivu České Budějovice Vlastimil Kolda a vedoucí 6. oddělení Národního archivu Jiří Křesťan.

Oba dny byly rozděleny do bloků, jejich moderátory byli Alena Nosková, Laděna Plucarová, Milena Secká, Vácslav Babička, Jiří Křesťan a Roman Musil. Jejich zasvěcené komentáře přispěly k zdárnému jednání a průběhu diskusí.

S příspěvkem Archivy zahraničních Čechů a jejich uložení vystoupil Stanislav Brouček (Etnologický ústav AVČR). Ve svém referátu se dotkl problému ideálního definitivního uložení archiválií z činnosti krajanských spolků i osobních archivů vrcholných představitelů krajanských komunit. Jako druhý přednesl svůj strhující příspěvek Josef Halla o dokumentech týkajících se procesu s Miladou Horákovou. Cílem skupiny, která tento materiál zpracovává a zpřístupňuje, je dosažení prohlášení tohoto souboru za kulturní památku. Posledním referujícím dopoledního bloku byl Kamil Štěpánek s příspěvkem Jaroslava Vaculíka (Pedagická fakulta Masarykovy univerzity Brno) Prameny k dějinám Čechů v carském Rusku v ruských a ukrajinských archivech, ve kterém byl nastíněno velké množství badatelských příležitostí v ruských archivech. Odpolední program zahájila Sylva Šimsová z Londýna, která se s námi podělila o vlastní zkušenosti s britskými archivy při hledání informací o hledání druhého a třetího exilu. Jan Kahuda (Národní archiv) přečetl příspěvek Karla Konečného (Filozofická fakulta Univerzity Palackého Olomouc) a Františka Hanzlíka (Univerzita obrany Brno) nazvaný Zahraniční archivní fondy k problematice československých důstojníků a vojáků v exilu. Studie byla zaměřena na vojenský exil v USA a Kanadě. Před diskusí přednesl Slavomír Michálek (Historický ústav Slovenské akademie věd Bratislava) svůj referát Archivné fondy CNCA v Cedar Rapids. Druhou polovinu odpoledního jednání zahájila Dagmara Hájková (Masarykův ústav – Archiv Akademie věd ČR) s referátem Masarykiana v Lilly Library v Bloomingtonu. Roman Zaoral (Fakulta humanitních studií UK) přednesl příspěvek na téma České archivy a prameny k dějinám Čechů v Kanadě. O nových přírůstcích ve fondech LA PNP týkajících se zahraničních Čechů v letech 1990–2006 informoval Petr Kotyk (Literární archiv Památníku národního písemnictví). Název archivního fondu Čechové mimo vlasť se stal i názvem příspěvku Mileny Secké (Náprstkovo muzeum Praha). Soubor obsahuje řadu knih výstřižků o životě Čechů v zahraničí. Jako poslední referující prvního dne vystoupila Štěpánka Korytová-Magstadt (Západočeská univerzita Plzeň), která se s námi podělila o zkušenosti s bádáním v archivech v USA o životě Čechů a Slováků, kteří tam žijí. Den byl završen exkurzí ve Státním okresním archivu, kde všechny dotazy účastníků trpělivě zodpověděl Daniel Kovář (Státní okresní archiv České Budějovice).

Prostory pro jednání druhého dne poskytla Biologická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Jako první přednesl svůj referát Možnosti výzkumu české komunity v Rakousku Jan Kahuda (NA), po kterém vystoupila Jana Poddaná (Státní okresní archiv Pardubice) s příspěvkem Sdružení československých dobrovolníků ve Francii a jeho dlouholetý předseda Josef Fišera. Příspěvek byl oživen filmovými záběry ze života J. Fišery. Posledním přednášejícím prvního bloku druhého dne se stal Georg A. Kraus (Švýcarsko), jenž seznámil přítomné s krajanskými časopisy ve Švýcarsku, jejich dosavadním vývojem a výhledem do budoucna. Účastníci si mohli některá čísla časopisů prohlédnout. Po krátké přestávce přednesla Jana Pažoutová (Archiv hlavního města Prahy) svůj referát o fondu Ústředního sdružení Čechů a Slováků z Ruska, který představuje cenný pramen k dějinám českých krajanů na Rusi v období první světové války. Upozornila na dosud nevyužitý konvolut přihlášek škod obsažených v tomto fondu. Vratislav Doubek (Filozofická fakulta UK) vystoupil s příspěvkem o korespondenci Čechů s F.M. Rajevským, duchovním správcem ruského vyslanectví v Vídni ve 40.–70. letech 19. století. Za nejmladší badatelskou generaci přednesl svůj referát Jakub Hodboď (Fakulta sociálních věd UK) Středoškolský projekt Neviditelné oběti komunismu. Tento projekt zpracovával spolu se svými spolužáky na libereckém gymnáziu. Následovala diskuse, při které řečníci zodpověděli řadu dotazů. Závěrečný blok byl zahájen referátem Tomáše Jelínka (Archiv hlavního města Prahy) a Josefa Cihláře (Praha), který přednesl Tomáš Jelínek na téma Československý skauting v zahraničí a prameny k jeho výzkumu. Příspěvek nazvaný Úvaha o pozůstalosti Otakara Odložilíka přednesla Milada Sekyrková (Archiv Národního technického muzea). Jako poslední vystoupil Petr Hrubý (Austrálie) s referátem O Zdeňkovi Žižkovi a jeho pokusech zestalinizovat Austrálii.

Na závěr jednání pozdravil přítomné místopředseda Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí Josef Kalbáč.
Výsledkem dvoudenního jednání bylo nejen obohacení přítomných o cenné informace, ale též nastolení některých metodologických problémů a otázek souvisejících s úsilím o záchranu archivních pramenů k dějinám zahraničních Čechů. Potěšitelné je, že Národní archiv se ujal vydání sborníku, v němž budou soustředěny nejen přednesené referáty, ale i příspěvky zájemců, kteří se setkání z různých důvodů účastnit nemohli (např. Miloslav Rechcígl nebo Vilém Prečan). Téma dějin Čechů v zahraničí představuje bezesporu téma nosné a perspektivní.

Renata Kuprová – Lukáš Dudek