Článek od Josefa Čermáka ze krajanského časopisu Satellite 1-416

Liberečtí v Kanadě

Jestliže Vám tento titulek přiipomíná jméno Smetanovy opery, je to podobnost pouze v struktuře jména. Liberečtí v Kanadě nemají naprosto nic společného s Branibory v čechách. Ve skutečnosti je to jedna z nejpěknějších skupin mladých lidí (studenti i profesoři), s jakou jsem se už dlouho nesetkal. Posílili ve mně naději, že po desetiletích mrzačícího systému komunismu a létech tápání, která následovala, vyrůstá u nás generace plně zapojená do všelidského úsilí o lepší svět. Požádal jsem jednu ze studentek, Markétu Kopalovou, aby mi poslala informace o této skupině z Liberce, která tu poslední tři roky mapovala svět exulantů. Dostal jsem od ní informace v tak perfektní formě, že je beze změny přetiskuji. “ Projekt Neviditelné oběti komunismu vznikl na Gymnaziu F.X. Šaldy v Liberci. Vedoucím se stal Mgr.Jan Goll. Nejprve vyjeli do Kanady tři studenti Jakub Hodboď, Hana Nováková, Katefiina Součková. V roce 2004 pobývali zejména v Torontu, výsledkem první fáze byl videodokument, promítan na základních a středních školách v Liberci, dále velmi úspěšná seminární práce Jakuba Hodbodě, pro následující fázi byli do projektu zapojeni mladší kolegové a pan Mgr. Václav Ulvr. V červenci 2005 odletěla do Toronta osmičlená skupina Václav Ulvr, Jakub Hodboď, Hana Nováková, Markéta Kopalová, Veronika Počerová, Alena Čechová, Miša Rutová a Hana Markalousová. Natočili asi tři desítky rozhovorů, z nich sestříhali videodokument a následně jej prezentovali po školách a veřejnosti v Liberci. Sepsali a počátkem letošního roku vydali sborník studentských prací. Dále vytvořili putovní výstavu s názvem Neviditelné oběti komunismu, jež byla umístněna měsíc v budově Krajského úřadu Libereckého kraje (vernisáž zahajoval předseda Senátu MUDr. Přemysl Sobotka), následně na Magistrátu města Liberce (vernisáž zahajoval kanadský velvyslanec v ČR Bruce Jutzi) a potom týden v Tyršově domě během Všesokolského sletu. V roce 2006 se tým rozdělil do tří skupin, aby tak mohli zmapovat větší území Kanady. 1. skupina ve složení Lucie Pelikánová a Veronika Počerová se vydala do Toronta a zejména do Halifaxu, 2. skupina, již tvořili Václav Ulvr, Pavel Knobloch, Markéta Kopalová a Anna Simbartlová, operovala v Montreálu, v Ottawě a Torontu a 3. skupina - Jakub Hodbod, Alena Čechová a Tereza Liepoldová -pracovali ve Vancouveru, Edmontonu a Calgary. Díky podpoře Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy z natočených filmů rozhovorů a získaných materiálů vznikne multimediální DVD, jež bude obsahovat vedle videodokumentů i serii vyukových textů, fotek, map, prezentací, textů a metodického materiálu pro vyučující. Na jeho zpracování má tým čas do konce roku 2007 a potom se jako učební pomůcka doporučená Ministerstvem školství dostane do základních škol v České republice.” Nemohu zakončit jinak než citováním Fráni Šrámka (pokud si to ve svém kmetském věku nepletu): Mládí budiž pozdraveno...