„Neviditelné oběti komunismu v zemi javorů: Toronto 2004“

Pilotní část projektu se uskutečnila v červenci 2004 v Torontu a nesla název „Neviditelné oběti komunismu v zemi javorů: Toronto 2004“. První fáze se zúčastnili tři studenti již zmiňovaného gymnázia. V průběhu výzkumu v červenci 2004 začala spolupráce s několika krajanskými subjekty (Masaryk Memorial Institute Inc., Sokol Canada, K-231, České a Slovenské sdružení v Kanadě) v Torontu. Studenti zvládli během svého pobytu v Kanadě natočit více než 15 rozhovorů s více či méně známými emigranty z let 1948 a 1968.

Výstupem projektu se stal čtyřicetiminutový dokument o emigraci do Kanady, který byl prezentován na několika besedách se studenty středních škol. Záštitu nad projektem převzal a jedné z besed se zúčastnil také předseda Senátu Parlamentu ČR MUDr. Přemysl Sobotka. K dalším výsledkům projektu patřila historická práce jednoho ze studentů, za kterou byl oceněn Cenou Učené společnosti ČR a prvním místem v Celostátním kole SOČ. Práce byla později publikována ve sborníku MŠMT a v celosvětovém krajanském časopise Nový Polygon.

Z projektového deníku:

„První rozhovor jsme ale udělali až den následující, tedy 8. července, a to právě na Masaryktownu. Mluvili jsme s panem Trávníčkem, jehož vyprávění bylo plné emocí. Další rozhovor následoval 12. července. Byl s paní Ottovou, která nás po rozhovoru vzala na procházku k torontským útesům. 13. července sice nebyl pátek, ale smůla nás přeci jen trochu pozlobila. Vydali jsme se za panem Moravcem, vysloužilým válečným veteránem, a zabloudili jsme. V Torontu jsou totiž i desítky kilometrů dlouhé ulice, a proto se označují jejich části jako "East" a "West". My jsme po dvou hodinách bloudění zjistili, že jsme místo na East měli jít na West. Když jsme došli k domu pana Moravce, byli jsme zděšení, že stojí kousek od našeho hostelu, vlastně přes ulici. Hlavně zásluhou paní Locherové, která mezi krajany rozhodila své „sítě“, jsme měli od tohoto dne vždy alespoň dva rozhovory denně. Někteří krajané byli dokonce tak ochotní, že s námi strávili celý den a vzali nás na místa, na která bychom se z finančních důvodů jen těžko sami podívali.“